Den 8 - Z vinice u Padrón do cíle

Shrnutí dne:

  • Probuzení hopkajícím zajíčkem (nebo vlkodlakem)
  • Tma
  • Zima
  • Žádné jídlo
  • Santiago de Compostela

3:00

Budím se hrůzou. Slyším kroky, nějaký šramot. Někdo tady je a ví o nás. Zpanikařím. Úlekem budím Ondřeje, který se mě snaží utišit tím, že to byl jen zajíc. Mou mysl však okupuje vlna děsuplných představ a těch nejhrůznějších imaginací, zavelím tedy rázně, že chci pokračovat dál. Tady už nevydržím ani minutu!

Rozmezí mezi třetí a půl sedmou ranní zpětně vyhodnocuji jako nejtemnější časový úsek ve svém životě. Hluboká tma, chlad, vlezlá zima, propocené vlhké oblečení, silná ospalost a my přesto pokračujeme dál. Ujdeme zhruba 10 kilometrů, kdy se zabalená do spacáku klepu zimou a prosím Ondřeje, ať na nejbližším možném místě zastavíme. Chci si lehnout, chci spát. Zdá se to jako věčnost, než najdeme přijatelné místo kdesi na kopci v lese, rozděláme spacáky a do minuty spíme jako mimina. 

O hodinu později se cítíme jako znovuzrozeni, obdařeni potřebnou silou míříme dál. Plusovým faktorem bylo bezpochyby denní světlo. Zima neustala, tolik žádoucí sluníčko vylezlo snad až kolem oběda. Posledních 8 kilometrů před námi. 

12:00

Odbíjí zvony a my stojíme před katedrálou v Santiagu de Compostela. Neuvěřitelné, dokázali jsme to! Náměstí plné lidí, před katedrálou fronty, ale nic z toho nemůže přebít sílu tohoto okamžiku. Domnívám se, že předchozí noc ještě více umocnila hloubku našeho dnešního vítězství. Díky za tu zkušenost. 

Statistiky

Délka 20,3 km

Vzbudili jsme se v 1:11 ve vinici

Do cíle jsme došli ve 12:00

Previous post

Comments

Add Your Comment

Leave a reply

Required fields are marked * Your email address will not be published. *