Vzhledem k přetrvávajícím bolestem, zvažujeme day off. Chuť pokračovat v nás však vyhraje.
Začalo to zcela nevinně. Ráno se rozhodneme pro snídani v Mníšku pod Brdy v kouzelné kavárničce s názvem Malý mnich (2) (příjemné 2 km daleko). Cestou nazpět z vynikajících vaflí a řádně kyselého kafe se kapitán O rozhodne pořídit pár záběrů zdejšího zámku. Z parkoviště je to nuda, co to nezkusit od přilehlého rybníku?
O třicet minut později se O snaží vylovit našeho létajícího Čestmíra. Zavadil o větev. Navzdory usilovnému hledání však zůstal Česťa nenalezen. #CzechOceanGrave
Ve smuteční náladě se vracíme zpět do Stříbrné Lhoty. Pobereme věci a vyrážíme do Dobříše.
Přibližně v těchto okamžicích O přichází s nápadem koupit nového drona... Že by v Příbrami? Že by na nás počkal v Datartu?
Dnešní trasa čítá “jen” 13 km, ale dojít do cíle, zpětně hodnoceno, považuji za náš největší turistický úspěch. O jde celou dobu v sandálech a v bolestech, já zas bojuju s velkobatohem.
Co dva kilometry zastavujeme, protahujem nohy, vzpomínáme na Achilla a želvu a odpočíváme ve stínu.
Nedovedete si představit tu radostnou úlevu, když nám v Dobříši na recepci hotelu Rezidence v parku (4) oznámí, že mají poslední volný pokoj a je to zrovinka ten, co jsme si vyhlídli na Bookingu. #pokojovásnídaně
Vzhledem k nastalým zraněním, neutuchajícím bolestem a citovým ztrátám je naše poutní mise v ohrožení. Uvidíme, co přinese zítřek.
Comments
Add Your Comment